Skok inspirace do reality

Prvních pár let, co jsem začala šít na sebe, jsem měla docela problém s vhodnými střihy. Burda moc na teenegerky nemyslela a moc jsem si nevěřila v upravování střihů ve smyslu, jak udělat z něčeho základního spektakulární model z přehlídek. Dneska se už naštěstí na Burdu ani jiné komerční střihy ohlížet nemusím a i když musím udělat asi tak o tisíc kroků víc než profík, tak většinou dospěji ke zdárnému konci.
Tentokrát jsem si vyhlídla úžadnou kápi z letošní zimní kolekce Delpozo. Není to praktický kus do šatníku, spotřeba materiálu nebude zrovna malá, ale je to jedna z těch věcí, které šít prostě chci:)

Kápě jsou vůbec takovým silným letošním tématem, ale přece jen to s  aplikovanými zvířátky a lesem od Dolce&Gabbana bych asi ušila na příští rok:)


Pokud se pouštíte do šití podle předlohy, je více než vhodné si sehnat co nejvíce fotek daného modelu. V tomto ohledu jsem měla štěstí, že se jedná o letošní model a jsou dostupné slušné fotky na e-shopech.



Původní model se skládá z krátkého saka s mini šůskem a kápí místo rukávů a sukně, oboje z vlněného krepu. Je tedy myšlený spíše jako kostým než jako podzimní svrchník, nicméně se mi zamlouvá spíše druhá varianta, takže moje verze bude kabátek s minišůskem a spodním dílem, který bude sahat do půli stehen.
Při tvorbě střihu jsem začala s vlastním ověřeným základním střihem na sako- nebylo ho tedy potřeba nijak upravovat, kromě zúžení v oblasti pasu(u sak přestřižených v pase mám radši menší přídavky na volnost). Z toho důvodu jsem volila variantu tvorba střihu na polovinu panny, pokud bych se chtěla odpíchnout od konfekčního střihu, nejdřív by musela proběhnout úprava samotného základního střihu a až potom bych tvořila dál.

Prodloužení středu předního i zadního dílu vzniklo tak nějak omylem- měla jsem pocit, že ten materiál tam budu potřebovat, nicméně jsem ho hned v dalším kroku odstřihla.

 Šůsek je tvořen tak nějak instinktivně- křivku jsem obkreslila z podložky, nicméně jsem v průběhu zjistila, že je látky při dolním okraji moc, takže na vlastní model použiju šůsek s větším poloměrem. A také jsem ho postupně posouvala výš a výš, aby se výsledek více podobal původnímu modelu.


A v této fázi zbýval už jen poslední krok- kápový rukáv, který dělá z kápě kápi:) Začala jsem s protizáhybem- každý sklad má 8 cm na šíři, celkem je tedy schováno přes 30 cm látky.



Pomocí střihu na rukáv jsem vyznačila místo, kde ukončím rukáv a začnu s kápí a pak to tak nějak instinktivně vykládala na látku. 


Výsledkem bylo něco, od čeho se dalo docela dobře odpíchnout.

První verze

Detaily k vychytání v této chvíli: šůsek je moc nízko a moc dlouhý, "rukáv" v zadní části nesedí- nutné posunout tu část průramku, která ještě zbyla. A to jsou důvody, proč při takovém experimentování je pro mě nezbytné dělat zkušební model. Posunutí šůsku totiž neznamená jen přešít šůsek jinam, ale i posunout celý spodní díl sukně- ten se tedy musí prodloužit směrem nahoru. A kápi, která by se musela celá přestříhat, radši ani nemluvě.

Po pár úpravách mám tedy něco jako střih, i když plánuju ještě drobné úpravy na šůsku- zejména zkrácení jeho středové části.

Na zadní části kápi jsem nakonec musela zašpendlit část materiálu, v konečné verzi střihu počínám jen s krátkým rukávovým záševkem jako na původním střihu.

Rukávová hlavice byla nakonec nějaká kratší, tudíž budu muset dodat materiál do skladu.

Pokud tedy máte touhu po nějakém konkrétním modelu, volné odpoledne a pár metrů kalika, směle do toho. Druhá nejhorší věc, co se může stát, že budete neustále upravovat a upravovat, až to bude vypadat k světu. A nejhorší? Prostě že se to nepovede a zkušební model vyhodíte. Ale ta šance, že to nedotáhnete, je velmi malá, potřebujete jen trpělivost a trochu si věřit :)