Ramenní vycpávky na míru

Když půjdete do jakékoliv galanterie, najdete tam sortiment různých ramenních vycpávek- ať co se týká tvaru či tloušťky. Proto se může zdát vyrábění si vlastních ramenních vycpávek jako zbytečná práce. Ale úplně tak tomu není. Prodávané vycpávky totiž nekorespondují v drtivé většině případů s tvarem průramků a vzhledem k jejich podobě je moc nelze zastřihnout- maximálně ty nejobyčejnější pěnové. Když si ale vycpávky uděláte sami, tak tvar perfektně kopíruje právě průramek a nemusíte mít starosti, jak vycpávku instalovat, aby to nějak vypadalo a také můžete udělat vycpávky asymetrické. Spousta lidí má jedno rameno níž a druhé výš, což je i můj případ. Asymetrii se nesnažím vyrovnat úplně, ale přece jen jednu vycpávku vždy dělám o trochu vyšší.
Další výhoda může být i minimální tloušťka takové vycpávky při zachování stupně tuhosti- dodáte strukturu, ale nikoliv objem do oblast ramene a rukávové hlavice. To se hodí zejména u sošnějších typů postav a v případech, kdy chcete čistý, ale měkčí vzhled.

A jak na to?

Základ tvoří dvě vrtstvy šikmo střižené žíněnky. "Střih" na tyto díly jednoduše získáte přiložením předního a zadního dílu ramenním švem k sobě a obkreslením tvaru průramků. Další důležitý bod je průkrčník, který by samozřejmě vycpávka neměla přesahovat. Vycpávku většinou kreslím od úrovně podpaží, dle potřeby se dá kdykoliv zkrátit, přední díl je o něco kratší než zadní. Na každý díl je potřeba vznačit linii ramenního švu a kde je přední a zadní díl pro snadnou irientaci. Někdy tyto dvě vrstvy žíněnky už mohou stačit, pokud ne, je potřeba nastříhat další vrstvy nejlépe z bavlněného rouna- můžete použít buď quiltařské, já používám tohle.

Nastříhané vrstvy budoucí vycpávky. Zde jen jedna vrstvy rouna.

Tyto vrstvy z rouna pak postupně sestříháte po dlouhém obvodu- největší bude vrstva úplně nahoře, nejmenší úplně dole(vrstvy ze žíněnky nezastřihávejte!).

Vrstva rouna je po dlouhém obvodu o něco menší než krycí vrstvy ze žíněnky. Každá další vrstva je pak menší než vrstva první, nejmenší vrstva sedí na rameni, největší je v blízkosti svrchní látky.

 Celá věc se pak sešije tužícím stehem s tím, že neustále držíte budoucí vycpávku v mírném oblouku kvůli tvaru.

Výsledná vycpávka. Je na větší velikost než má panna, proto vypadá trochu naddimenzovaně:)

Příklad použití, kde bych si asi s běžně púrodávanou vycpávkou neporadila:
 Jedná se o top se sukní, kdy jsem chtěla vytvořit vzhled "power shoulder", ale v trochu jemnější podobě vzhledem k už tak rovným ramenům. Na straně, kde je rameno níže, jsem použila celou vrstvu rouna mezi dvě vrstvy žíněnky, tam, kde je výše, jen půl vrstvy rouna. Rozdíl je tedy minimální, jen s drobnou korekcí(skutečný rozdíl mezi oběma rameny je 1 cm).  Vycpávka přesně kopíruje tvar průramku, takže okraje jsou hladké a hezky zaoblené.


Vycpávky samozřejmě nemusí být jen ramenní, ale používají se tam, kde je potřeba poupravit postavu nositele, či zmírnit jeho asymetrii. V takových případech se jednotlivé vrstvy zmenšují po celém obvodu, ale opět platí, že nejmenší vrstva leží na těle. Jako materiál lze použít opět rouno nebo třeba icewool. Ten má výhodu hlavně v tom, že je o dost tenčí, ale dost špatně se shání(jediný zdroj, co znám, je v odkazu). Tuhle techniku jsem použila u svých padesátkových šatů, vycpávka je pro hezčí tvar prsou a je potažená hedvábným habutajem.


Jak vidíte, na vycpávkách na míru není nic složitého a není to zas tak časově náročné. Lépe se s nimi ale pracuje a také výsledný efekt je přesně takový, jaký jste chtěli. Vycpávku jde i před definitivním sešitím sešpendlit a nazkoušet, vyndávat vrstvy, zase přidávat tak, abyste byli naprosto spokojeni.