Někdy není lehké najít to správné zapínaní pro současný projekt. Nejsem příliš spokojená s kvalitou knoflíků nabízených v mnou dostupných obchodech, takže občas raději volím knoflíky potahované. Jaké jsou ale možnosti zapínání ještě nenápadnějšího? Jsou to patentky neboli stiskací knoflíky. Někdy ale může být kousek patentky vidět- při pohybu nebo při rozepnutí saka či kabátu. V tomhle případě je vhodné patentku potáhnout kouskem látky. Tato látka by měla být jemná, aby patentka šla zavírat, na druhou stranu však hustě tkaná, aby nedošlo k přílišnému potrhání látky při zavírání a otevírání, ideálními jsou krepdešín či jemný satén.
Samotné potáhnutí knoflíků je velmi jednoduché, jen občas psychicky náročné. A psychická náročnost je nepřímo úměrná velikosti patentky(takže ty 5mm bych asi nepotahovala :) ).
Na potáhnutí potřebujete kromě kousku látky jen jehlu, trochu nitě a patentky příslušné velikosti.
Potom je vhodné vyrobit v látce alespoň drobný otvor na hlavici patentky. Není potřeba přímo děrovačka, otvor lze vytvořit i nůžkami nebo bodcem(ten je dokonce vhodnější), ale tenhle pomocník, kterého seženete v hobby marketech, není nijak drahý a hodí se u více příležitostech(používám ho třeba u ručně šitých knoflíkových dírek).
Poté uděláte na niti suk a drobným předním/stehovacím stehem obšijete patentku v přiměřené vzdálenosti.
Patice patentky se potahuje obdobně. Důlek v ní se vytvaruje přirozeně při zapínání. Z vlastních zkušeností bych však doporučovala látku na patici upevňovala v zapnutém stavu, aby materiálu nebylo málo a nedošlo k potrhání.
Na hlavici tedy dáme čtvereček látky určený na potáhnutí patice a celou patentku zacvakneme.
Na patici je látka volněji |
ABOUT THE AUTHOR
Třicetiněco-letá milovnice klasických krejčovských technik a anti-rychlošití.
Paráda! Tohle by mě nenapadlo, ale má to logiku - díky moc! :-)
OdpovědětVymazatVždycky jsem potáhla jen patici. Díky za návod. Burda to nepopisuje..
OdpovědětVymazat