Smrt konfekci! Nebo ne?

Neříkám, že bych neměla nic z řetězců. I když taky neříkám, že bych si radši všechno nešila sama, ale prostě a jednodušše není čas. Jsem ráda, když za měsíc dokončím jednu věc a když do toho vpadnou požadavky na pánské košile a úkol ušít si svatební šaty, vychází z toho, že poslední věc pro sebe na normální nošení jsem dokončila koncem října. Takže z toho vyplývá, že se bez konfekce nebo šití třetí osobou neobejdu. Třetí osobu nemám po pár špatných zkušenostech chuť a sílu zkoušet, takže se vydávám do řetězcových vod (drobná poznámka, ano, jsou i nezávislí módní návrháři, ale ti většinou šijí do velikosti 40 a i tam někdy bývá problém se zpracováním). Nenakupuju ale za plné ceny a hodně si vybírám, co se kvality týče. Nejčastěji se moje nákupy uskutečňují v obchodech Zara, kde kupuju hlavně saka, hodně dávají do letních sak bavlněné podšívky a jejich zpracování je velmi hezké, Mango, kde se vybičovali  a uvedli novou kolekci pro silnější postavy(začínají na oné velikosti 40) se spoustou nositelného oblečení z dobrých materiálů a vhodných střihů(překlad: šaty a sukně končí u kolen) a poslední značkou je Long Tall Sally, což je firma zaměřující se na vysoké ženy. Rozhodně nehodlám tvrdit, že výše uvedené značky mají VŠECHNO dobré kvality za dobrou cenu, ale spíš, že se mi dost často poštěstí něco takového koupit. A taky netvrdím, že nic z toho, co jsem koupila, nikdy eupravuju. Upravuju a tomuto tématu bych se chtěla dnes věnovat. Naštěstí mám celkem konfekční postavu(až na tu výšku), takže ty úpravy nejsou u každého kusu. Ale například u posledního, podle mě velmi výhodně koupeného, kousku to bylo nutné. Jedná se o šaty s odepínacími ramínky z Manga. Jsou dlouhé, ale pro mě po kotníky, takže je budu i zkracovat na midi délku, ale o tom mluvit nechci.
Chci spíš poukázat na to, co je na nich dobré a proč jsem si je koupila. Vrchní materiál je hedvábný krešovaný žoržet a mají podšívku z polyesteru. Není to ovšem ta hnusná polyesterová podšívka, která se v konfekci zhusta vyskytuje, ale na omak příjemný krep. Střihovou úpravu šaty prakticky nepotřebují a cena za ně po slevě byla více než dobrá. Jako u každých šatů bez ramínek však hrozí jejich sjíždění dolů a nutnost popotahování. Tomu se dá zabránit jedině kosticemi a stabilizačním páskem do pasu. Tyto konkrétní šaty sice kostice obsahovaly, ale pouhé 4 a to ještě nedostatečné délky(kostice by měly končit asi 3-5 mm od horního a pasového švu, tady končí zhruba 2 cm nad pasovým švem).

Šaty bez úprav

Vnitřek šatů bez úprav s již napárnutou podšívkou. Podšívku živůtku tvoří dvě vrstvy.

Vnitřní vrstva, na které jsou přišity dva košíčky. V těchto šatech mají zřejmě za úkol náhradu podprsenkových košíčků, ale ve vysoké krejčovině se tohoto triku používá i u šatů pro hodně velká prsa kvůli lichotivějšímu tvaru. I když jsou šaty plné kostic, je dobré pod ne podprsenku nosit- je to jednoduché, to, co je všité v šatech- ať už kostice či košíčky jsou pro porporu struktury šatů, ale podprsenka pro podporu prsou.

Vnější vrstva s kosticemi. Kostice byly na každé straně dvě  a navíc byly příliš krátké.

Prvním krokem po napárnutí podšívky tedy bylo zbavit se původních kostic. Dalším krokem našití kostic nových. Kostice používané mimo korzetový svět se dají rozdělit do tří skupin: ocelové, plastové nevšívací a plastové všívací. U prvních dvou druhů je potřeba všít do šatů tunýlek a do toho kostici vsunout, u třetího se mou kostice rovnou všít. U hotových šatů je všívání napřímo poněkud problematické, ale u mých šatů to až na středovou přední kostici šlo(tu jsem všila do tunýlku ručně). Tunýlky lze koupit i v metráži, takže není nutné jejich složité vyrábění(pokud tedy nehcete jinou barvu než černou či bílou).
 Kovové kostice jsou trvanlivější, díky spirálové povaze ohebnější do stran, ale navzdory protikorozní povrchové úpravě nelze vyloučit jejich rezavění(jde o ten moment, kdy se kostice zkracuje a nasazují se na ni okrajové paždíky, které chrání ostré okraje- může dojít k porušení právě té povrchové úpravy), plastové kostice lze samozřejmě prát, ale zvlášť ty nevšívací nejsou ohybné do stran. Pro každé šaty je tedy potřeba zvolit trochu jinou strategii- zjednodušeně řečeno do pratelných šatů bych dala kostice plastové, do nepratelných kovové.

Na fotce jsou už šaty s novými kosticemi. Přišila jsem je cik-cak stehem na švové přídavky šatů a to na vnější vrstvu podšívky. Pokud vaše šaty mají jen vrchní látku a podšívku, všít je bude asi lepší na podšívku kvůli protlačování. Ve středu žádný šev není, takže je rukou přišitý tunýlek. A co jsou ty cancoury pokračující pod pás? Díky mojí výšce je pas šatů nad mým pasem a protože pasová stuha musí být v pase, prodloužila jsem kostice o pár cm(budou se ještě zkracovat), aby bylo upevnění skutečně v pase.

To černé, co jde podél švů v oblasti prsou, se nazývá krinolinová páska či soft boning či horsehair braid. Dřív se dělala z koňských žíní, nyní je samozřejmě umělá. Zde jsem použila tři vrstvy spojené opět cik-cakem. Konce jsou obalené podšívkovinou, protože ustřihnuté konce snadno projdou tkaninou a zabodnutí do kůže není moc příjemné. Jsou zde použity pro lepší strukturu košíčků, ale ne tak rigidní, jakou jsou kostice.Přišité jsou opět ke šovvému přídavku, z druhé strany přichycené pár stehy přímo k bočnímu dílu podšívky.

Pokud jste se dostaly až sem, poslední krok je hračka. Jak už jsem psala, pro správnou funkci kostic je jim potřeba dát jakési ukotvení- stuhu do pasu, na kterou se kostice přichytí. Ale o tom až příště :) Upravujete taky konfekci k relativní dokonalosti?