Šaty, které nepotřebuji

Koupit si (několikáté) party šaty ve chvíli, kdy v podstatě na žádnou party nechodím (případně chodím, ale byla bych v nich těžce overdressed), jen proto, že se se mi líbí, není moc chytré. Ale co je potom šít si party šaty, které nepotřebuji z látky, již jsem si koupila, jen protože se mi líbila? Kromě peněz musím investovat ještě spoustu svého drahocenného času a místo každodenních letních šatů, které potřebuju, se budu věnovat něčemu, co si možná budu moct vzít na nějakou tu letní svatbu a i tam bude potřeba nejdřív vysondovat, jak moc honosné má nevěsta šaty.
Tohle se mi v podstatě stává pořád. Obrovský nesoulad mezi tím, co CHCI šít a tím, co si POTŘEBUJI ušít. Například můj muž by potřeboval pěkných pár košil, kalhoty, kraťasy a já mu místo toho ušila sako, které normálně moc nenosil(teď už nosí :) ).
Mezi ty potřebné věci, které bych potřebovala ušít pro sebe, patří zmíněné letní šaty. Jenže všechny techniky na nich použité pro mě nepředstavují pražádnou výzvu. Zpevnit okraje prošitím, francouzské švy na bocích, přišít rukávy, začistit výstřih a spodní lemy, ušít vázačku a je hotovo. Všechno dělané už stokrát. A čím menší zábava z toho číhá, tím méně se mi do toho chce. V podstatě se dá říct, že na mě pak padá menší šicí krize. Přitom ty šaty fakt potřebuju. První parné dny máme za sebou, sice tak nějak doufám, že celkově letošní léto nebude tak pekelné jako to loňské, ale není nic lepšího než vzdušné letní šaty a těch se mi až tak nedostává. Navíc v obchodech si žádné nejsem schopná koupit, když si za cenu konfekce můžu ty jednoduché šaty spíchnout z hedvábí. Tak trochu začarovaný kruh, ne?
Rychlošití asi už (znovu) nepropadnu, ale své potřeby se pokouším sladit tím, že šiju na jedné straně hodně jednoduché projekty a na straně druhé jsem vymyslela projekt na hranici bláznoství a to šaty, kde jako hlavní látka bude organza od Monique Lhuillier. Základem je bílý podklad s potiskem velkých růžových květů v panelech. Jeden šlahoun bude sahat na průhlednou horní vsadku z tělového tylu a z toho důvodu je více než vhodné udělat korzetoidní bázi, aby šaty dobře držely. Jako podklad pod organzu mám světle růžový dupion(při bílém podkladu by pak šaty vypadaly už opravdu hodně svatebně).
Z organzy jsou vytvořené tyhle šaty:



Jen celý ten proces plánování mě nabil novou šicí energií, takže plán zatím vychází :)
Jak jde letní šití vám?

Share this:

ABOUT THE AUTHOR

Třicetiněco-letá milovnice klasických krejčovských technik a anti-rychlošití.

6 komentářů :

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Pardon, ty komentáře jsou nějaké rozbité ;)
    Já tomu vůbec nerozumím! A nechápu, jak tomu můžeš rozumět ty?! Ale těším se na výsledek, takže ti moc fandím. Zní to krásně :) Já šít neumím...jakože vůbec, ale naučila jsem čokla vytahovat prádlo z pračky (v praxi to k ničemu není) a mám z toho radost.

    OdpovědětVymazat
  3. Ja si uz nejakou dobu rikam, ze si musim vazne udelat plan toho, co fakt potrebuju a trochu ty sici navyky zmenit... vysoke siti je sice strasne prima, ale bezny provoz proste vyzaduje trochu jine planovani a pristup (cimz nemyslim vubec rychlositi, jen proste vetsi promysleni vyuzitelnosti jednotlivych projektu). A chystam se pres leto poradne prostudovat ten "serial" wardrobe architekt na coletterie a trochu si to vzit k srdci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Abych pravdu řekla, tak jsem se wardrobe architect snažila prokousat, ale už u prvního cvičení jsem nevěděla, jak dál. Na většinu otázek jsem netušila, jak odpovědět a při přemýšlení o nich jsem měla v hlavě prázdno. Ale s nekonzistentním šatníkem moc problém nemám, tak jsem se k tomu ani nenutila:) To jen v poslední době mám pocit, že potřebuju vytvořit něco děsně úžasného, ne jen čtrtkolovou sukni nebo tričko, tak si to chci vykomenzovat něčím, co budu šít tak trochu bokem a to asi hodně, hodně dlouho. Ale nevadí, pořád lepší než stav posledních pár týdnů, kdy jsem se celkem bez zájmu koukla na hromádku s nastříhanými díly a šla radši dělat něco jiného....

      Vymazat
    2. Jinak jsem nedávno narazila na nějaký blog, kde autorka šila minimálně pětkrát ty stejné šaty z různých látek (Flora od BHL), což jsem nepochopila vůbec. Proč dělat patery stejné šaty, navíc celkem základního střihu?

      Vymazat