Začínáte se šitím? Nebo šijete už dlouho, ale pořád máte chuť se zlepšovat a objevovat nové techniky a materiály? Zajímá vás tradiční krejčovina? V každém případě jsou pro vás nové stránky o šití jako stvořené :)

Psát dojmy z filmu, který měl premiéru před osmi měsíci, je tak trochu s křížkem po funuse, nicméně ve mě vyvolal i po druhém shlédnutí takové emoce, že jsem se rozhodla o něm něco sepsat. Předesílám, že to, co dělala Raf Simons pro Diora se mi líbilo a líbí, takže můj názor na celé to není rozhodně ovlivněno nějakými antipatiemi, spíš naopak.


Každopádně musím říct, že pocitům, které ve mě tento dokument vyvolal, patří hlavně smutek, frustrace a vztek. Samozřejmě jako každý, kdo šije, jsem se těšila na záběry z ateliérů a práce mistrů ve svém oboru. Ale nakonec převládly negativní emoce, bohužel. Důvodů je několik:
- to jako vážně ještě někdo ve 21. století kouří v místnosti plné lidí při práci?
- chápu, že přeložit slovo seamstress může dělat problém, ale označit paní, co šije 40 let u Diora jako švadlenu???
- móda je možná brána z části jako umění, ale jíst potřebujeme všichni. U nás je celkem běžné, že zaměstnanec kašle na to, co zaměstnavatel a jestli má z toho, že ho vůbec zaměstnává, nějaký zisk, ale práce hlavního návrháře by měla obsahovat i ten faktor, že je potřeba vydělat. Když už chci sál s květinovou zdí, tak musím chápat, že zákaznice, co utratí devět milionů ročně, je extrémně důležitá.
- nepochopení světa couture od konfekčních lidí. Těžiště couture není to, že si můžu dovolit cokoliv, ať to stojí, co to stojí, ale v kvalitní řemeslné práci po všech stránkách. Nechat předělat někoho celé šaty den před přehlídkou není v konfekci problém- ale u namíru vyšívaného materiálu a šatů vyžadující hodiny a hodiny práce? Popravdě, tohle je důvod k pláči! Extrémně necitelné mi pak přišlo otevírání šampaňského v době, kdy pět lidí bylo v půlce párání výšivky a na všech modelech se muselo pracovat až do poslední chvíle.
- na rozdíl od mého muže mi ani tak nevadilo, že Raf Simmons vytváří vizi a moodboardy, ke kterým se hodně inspiruje původními modely zakladatele značky a pak vybírá mezi tím, co nakreslili jiní.  Nicméně právě záběry s Christianem Diorem ukázaly ten kontrast- kolik talentu muselo být v člověku, který za sebou nepotřeboval kreslířskou armádu a vytvořil věci, které bychom i po šedesáti letech braly do svého šatníku asi všechny.

Na druhou stranu, ze všech těch lidí v dílně číšila za všech okolností neuvěřitelně pozitivní energie, že jsem měla chuť se rozjet do Paříže a ucházet se o práci:)

Také musím říct, že na konci, když Raf těžko držel slzy, jsem byla hodně dojatá. Poprvé jsem sice dokument viděla jako těhotná, podruhé už jako čerstvá matka, takže mě dojímala/dojímá i reklama na toaletní papír, ale tak trochu jsem mu odpustila všechno, čím mě v předchozí hodině a půl naštval. (Ale za odpuštění může taky trochu jeho asistent.)

Jak se film líbil vám?

Protože se pomalu blíží čas, kdy už nebude mít cenu šít zimní ošacení a naopak vypuknou přípravy na jarní sezonu, rozhodla jsem se přidat na blog text, který jsem vytvořila v rámci společného šití korzetoidních šatů na Šicím fóru . Tento materiál se nachází v uzavřené sekci, kam mají přístup jen členové skupiny- je to z toho důvodu, že do materiálů dáváme i věci, které nelze volně šířit internetem kvůli autorským právům.

Obsahem dnešního článku tedy bude návod, jak ze střihu na halenku vytvořit střih na živůtek bez ramínek.
Základem by měl být střih na velmi těsný top-halenku. Přídavek na volnost by měl být 0-1,5 cm, čím větší obvod hrudníku, tím větší přídavek na volnost. Nulu radím moc nepoužívat, přece jen bude v topu spousta materiálu, kostic, takže by mohl být přece jen moc úzký. Moje schéma je od ruky, není v měřítku, tak se neděstě prapodivných proporcí:)
Nejdřív bychom měli nakreslit horní linii živůtku. Tu je ideální si odzkoušet na zkušebním modelu základního střihu- nejen kvůli výšce, ale i kvůli tvaru horního okraje....vše ale bude samozřejmě doladěno na zkušebním modelu korzetoidního topu. Další důležitou úpravou je snížení linie v podpaží- látku zde nepotřebujeme tak vysoko, takže střih oproti původnímu snížíme o 1-1,5 cm.


Poté spojíme tyto linie. Na bocích potom dbáme na návaznost na boční díl. Pokud pod šaty chcete nosit normální podprsenku bez ramínek, tak je potřeba udělat zadní díl dostatečně vysoký. Linie na zadním díle proto bude relativně rovná a i boční část horního okraje předního dílu musí být rovnější.


Pokud ale chcete šaty s hlubokými zády, je potřeba přozpůsobit vedení horního okraje i na předním dílu(oranžová linie).


Kdybyste teď prostě vystřihly díly a ušily z nich šaty, tak vám budou v oblasti výstřihu nehorázně odstávat. Proto je třeba horní okraj zúžit, aby přiléhal k tělu. Prvním krokem je prohloubení prsního výběru celkově o 2 cm(na polovině střihu). Ty dva centimetry jsou empirické číslo, které je vhodné pro většinu postav, ale zde může dojít k drobným úpravám. Také spojíme vrchol prsního a pasového výběru, čímž dostáváme základ princesového střihu.


 To by ale nestačilo, horní okraj by odstával na boční části, proto je potřeba asi v polovině mezi bočním švem a prvním výběrem udělat další pidi záševek 5-6 mm, s vrcholem v oblasti prsního vrcholu.

 Tento záševek uzavřeme a přilepíme kus papíru k vyrovnání vzniklého schodku.



Dále je potřeba zaoblit ostrou hranu, která vznikla.


A zkontrolovat jestli je okraj členícího švu na bočném a předním středovém díle stejná. Pokud ne, je potřeba kousek přidat.


 Tím je přední část hotova.

A proto jsem se rozhodla v tento den sepsat alespoň krátký příspěvek, aby jich bylo v letošním roce opravdu hodně. Konec a začátek roku přímo vybízí k balancování, šicí blogy jsou plné výběru top výrobků a největších průšvihů. Nicméně já už můžu s klidem říci, že u mě se v roce 2015 žádné šicí průšvihy nekonaly. Ne, že bych byla se vším na stoprocent spokojená- pořád je co zlepšovat, ale jediné dva kusy oblečení, co jsem na sobě měla jednou, respektive vůbec, jsou jarně-letní šaty s kosticemi, které jsem hujersky dokončila už koncem února/začátkem března, abych hned poté našla ony dvě čárky na těhotenském testu:)
A jaké jsou tedy počty? Sedmery šaty z tkaných látek, patery úpletové ( páteř těhotenského šatníku), tři kabátky, tři kabáty, tři halenky, dvě košilky, sedm triček a tři košile, z toho sedm kusů pro mamku, šest pro muže a zbytek pro mě:)
Byl to tedy úspěšný a plodný rok, konečně převýšil počet ušitých věcí počet nakoupených látek, začala jsem psát články o šití na Módní peklo a hlavně si nás našel růžový skřítek, takže v tomto roce se rozroste počet osob, na které šiju, na čtyři.
A jaké jsou moje šicí plány? Velkolepé:) Ježíšek mi nadělil dvě kabátovky, které ale asi zpracuju až na podzim. Jinak spoustu šatů ze lnu, vlny a hedvábí, kalhotový kostým s dvouřadým sakem, šití z kůže, z krajky, pouzdrové sukně ze žakáru a buklé a konečně nějakou košili pro sebe. A mezitím pár minišatiček:) Jestli si myslím, že to stihnu? Spíš ne, ale i tak se určitě můžete těšit na návody na nejrůznější techniky.





Do nového roku tedy přeji spoustu krásných látek, žádné šicí průšvihy, samé splněně plány, zdraví po celý rok a hodně úspěchů v osobním, pracovním i hobby životě!