Šůsek

Aneb nevím, jak jinak přeložit slovo "peplum":) Každopádně dnešní příspěvek bude o tomto zdobném kousku oděvu. Šůsky se staly opět populární pár let zpátky, ale v rámci konfekce je s nimi několik problémů: jsou sice velmi slušivé pro každého, kdo má nějakým způsobem definovaný pas, ale musí být správně umístěné. A to je problém, protože i když máte konfekční výšku, neznamená to, že máte konfekční výšku pasu. V základu by měl být šůsek umístěn v úrovni pasu, případně si s ním můžete pohrát a vytvořit nějaký high-low efekt, ale tam hodně záleží na proporcích postavy. Další problém se šůsky je fakt, že nařasený také není moc lichotivý, nicméně spotřeba materiálu na ten střižený kolově jsou mnohem větší. Posledním, ale neméně podstatným problémem je výztuha šůsku, která v neluxusní konfekci obvykle není. Celý tento zdobný prvek pak vypadá v řetězcovém podání poněkud splihle a neforemně.
Jak tedy ušít pěkný šůsek? Prvním krokem je pečlivé zvolení umístění. Při úpravě střihu si kolem pasu zavažte gumičku, párkrát ji natáhněte, pusťte, udělejte pár pohybů a tam, kde se gumička usadí, je váš pas. Pasové značky oděvu by měly být v této úrovni a to nejen na bocích, ale i vepředu a vzadu.

Druhým důležitým krokem je nakreslení střihu šůsku. Většinou používám polokolový, který je dostatečně bohatý, ale není ho tam moc. Délka záleží na výšce postavy a výšce boků, šůsek by neměl sahat pod linii boků ani končit přesně na ní. Pokud se vám nechtějí počítat poloměry, tak zde je šikovný kalkulátor.
Třetí věc je vyztužení šůsku. Pro oděv se šůskem nepotřebujete extrémně trčavou látku, ale neměla by být úplně splývavá. U lehčích materiálů jako u šatů výše, stačí použít do lemu krinolinovou pásku(o které jsem psala už zde), u těžších materiálu je dobré podložit výztuhou(=podrazit) celý šůsek, což je případ i kabátkokápě, kterou zrovna šiju(ano, dochází k realizaci:) ).
Jako plošnou výztuhu jsem použila hedvábnou organzu a na extra výztuhu lemu tedy krinolinovou pásku, která má 2 cm na šíři. Měla jsem k dispozici pouze bílou, což vzhledem k tomu, že bude  celá skrytá, nijak nevadí.  Nejdříve jsem tedy díly šůsku kopírovacím radélkem přenesla na organzu, tu našpendlila na svrchní materiál (což je takové hodně kompaktní buklé, nejspíš tedy vařené, protože se vůbec netřepí) a díly z něj vystřihla. Podél vyznačených linií jsem pak obě vrstvy prošila stehovkou. Podražené díly už v této chvíli lze zpracovávat jako jednu vrstvu.

Krinolinová páska se vyrábí ve dvou tuhostech, většinou je dostupná ta jemnější. Dříve jsem preferovala tu tužší, nicméně má tendence se protlačovat na líc i u silnějších materiálů, proto nyní spíše volím jemnější. U šůsku obecně stačí ta standardní jemnější, pokud byste chtěli dramatičtější efekt, tak radím sáhnout po nějaké širší.


Konce krinolinové pásky je dobré začistit kusem podšívky jako na obrázku výše, konce jednotlivých vláken jsou poměrně ostré a na kůži moc příjemné nejsou.

Záložku šůsku jsem přišila k pásce krokovičkovým stehem a vše pak začistila podšívkou. 



U šatů na prvním obrázku jsem použila jiný postup- šaty jsou z hedvábno bavlněné gázoviny, látka je trčavá, ale řídce tkaná a poloprůhledná, proto není podšívka všitá klasicky, ale látku jsem podšívkou podrazila- obě vrstvy látky jsem spojila po vystřižení a pracovala s nimi jako jednou vrstvou. Na šůsku je spodní okraj začištěn podobně jako u podšívky zde(horní okraj pásky je přišit k podšívce krokovičkovým stehem):


Jak jste na tom se šůsky vy? Ignorujete, líbí se vám, šily jste, chystáte se na to?