Cukrárna je obvykle místo, kde se vyrábí a prodává spousty pro život zbytečných  a drahých věcí, které jsou ale tak strašně dobré! Myslím, že každý z nás má svoji cukrárnu. Může to být parfumerie, obchod s botama, knihkupectví či hobby market, ale podstata je stejná. Při vejití na takové místo se zvýší tepová frekvence, rozšíří panenky a hlava je najednou tak trochu ztracená. Utratíme tam pak víc než bychom měli a nikdo jiný to nikdy nepochopí(až na podobně postižené).



Moje cukrárna je samozřejmě obchod s látkami. Někde pečou a vaří zmrzlinu lépe, někde hůře a podle toho taky stupeň mého nadšení a ztracení v jednom. V takové chvíli většinou pomůže jen jít se na chvíli vyvětrat a s chladnější hlavou(není-li venku 35°) popřemýšlet ani tak nad tím, co potřebuju (potřebuju totiž vlastně všechno a nic), ale z čeho je největší pravděpodobnost, že budu v nejbližší době v příštích dvanácti měsících šít. Kamenem úrazu pak bývá fakt, že největší lásky nejsou ty běžnější zákusky, ale ty zářivé, krásné, s trochou těch cukrářských třpytek, které když sníte dva, ještě týden vás bude bolet břicho. Můžu se tomu bránit, definovat tento problém, rozumem si přikazovat, ať si koupím kremroli, když ji mám stejně nejradši, ale stejně se občas neubráním, stejně tam vždycky jeden ten opulentnější kus přistane. A co je horší, žádný střih pro můj poklad není dost vhodný.

Nákupy v on-line cukrárnách bývají až na výjimky značně rizikové. Jednou z výjimek je Emma One Sock, obchod s velmi vybranými pamlsky. Výhodou nákupů v e-shopu je ten, že ten krásný pocit zažijete dvakrát- jednou při spatření fotky a pak když ten zákusek rozbalíte. Tenhle konkrétní je hedvábný gazar, z loňské kolekce návrhářky Tanyi Taylor. Šaty nebo sukně z něj se prodávaly v přepočtu za 17 tisíc, takže i když je cena materiálu hodně vysoká, pořád model pořídíte za zlomek původní ceny(a podle fotek, co jsem viděla, tak zpracování bude aspoň o level výš).

I když časy se mění. Nedávno jsem do jednoho takového pokladu střihla a dala tomu kousku veškerou péči a um. A hned na to ušila úpletové šaty asi za 3 hodiny. Můj muž preferuje ty úpletové. Zcela vážně se mě zeptal, proč se drbu se z jeho pohledu horšíma, když můžu mít tak pěkné za chvíli. On tu kremroli prostě vidí a ví, že ji mám nejradši. Ale to mě stejně neodradí! :)

Stejnou radost pak může vyvolat i pouhé zaslání vzorků z on-line cukrárny. Zde pár pokladů z Linton Tweeds. Tato firma vyrábí materiály pro slavné oděvní domy včetně Chanelu a žádný obrázek nemůže vyjádřit jejich skutečnou kvalitu a krásu. Ceny se pohybují od 22 do 38 liber za metr. Vzorky jsou placené, ale za cenu kolem 150 korun včetně poštovného dostanete 30 vzorků o hodně větších než jsou vyobrazené(takže se lze, jako v mém případě, podělit) a buď můžete požádat o kokrétní vzorky či barvy nebo se nechat překvapit. I jen malá ochutnávka stojí za to :)

A co nového v šicím světě?
Tak už vychází kniha i účastnici druhé řady The Great British Sewing Bee. Opět to není vítězka, ale účastnice finále Chinelo Bally. Mnohé okouzlil její způsob tvorby střihů, takže myslím, že kniha bude mít úspěch, jestli však dojde i na český překlad, jako u její předchůdkyně, je ve hnězdách. Kniha v angličtině vychází na podzim.

Už jste to slyšeli? I u nás došlo na malosériovou designerskou kolekci látek a to konkrétně ve spolupráci obchodu Kdotokdyslyšel a designérky Anny Šebestové a její značky annanemone.
Tyto potisky nejsou pro každého, ale zase nic podobného jen tak neseženete. Na e-shopu Kdotokdyslyšel k dostání každou chvílí :)

Vyšel první článek v rámci mojí spolupráce s Módním peklem. Doufám, že bude mít úspěch a tato jízda bude pokračovat.

Kurz legendární Susan Khalje o šití legendárního chanelovského kabátku už je dostupný na jejích stránkách. Bohužel je cena ještě o hodně vyšší než u kurzu prvního, což z něj dělá docela nedostupnou záležitost- jistá exkluzivita je zřejmě součástí obchodní strategie. Tvorbou tohoto kabátku vás naštěstí provede i kniha od Claire B. Shaeffer The Couture Cardigan Jacket s přiloženým DVD(jedna z knih, kterou opravdu můžu doporučit). Pokud byste si přály ušít celý chanelovský kostým, začátkem tohoto roku vyšla i kniha o šití sukně!

Při šití obvykle není správný jen jeden postup, ale otevírá se nám větší než malé množství alternativ- pro co se nakonec rozhodneme, je otázka časových možností, chuti šít v ruce, co držíme za materiál a jak moc si ho ceníme a v neposlední řadě záleží na osobních preferencích a vkusu. Mně se například líbí více ručně všitý klasický zip než zip skrytý. Při svém tvoření používám obě alternativy, ale v podstatě pokud dávám zip na střed zadního dílu, používám klasický zip, pokud do bočního švu, tak skrytý. Možná to nemá logiku, ale mně ty drobounké stehy viditelné na líci přijdou prostě hezké. Další výhodou ručně všívaného zipu je možnost dozdobení korálky nebo třeba perličkami. Tohle zdobení jsem zvolila i u svých posledních šatů, které jsou sice "na lítačku", ale už samotná látka obsahuje perleťový potisk, takže se k ní korálky skvěle hodí.

Látka je z letošní kolekce Nani Iro, plátno z bavlny a podílem lnu, z www.kdotokdyslysel.cz. Korálky jsou Preciosa.

A jak podobný efekt vytvořit? Začneme od začátku a to tím, jak všít normální zip v ruce.  U přiléhavých oděvů je dobré okraj látky přiložit tak, aby u zapnutého zipu kryl oboje zoubky. Možná se bude zdá být u zipu přebytek látky, ale ve chvíli, kdy si danou věc oblečete, vše se natáhne a okraje látky leží hezky vedle sebe, aniž by se zoubky zipu odkryly.

Okraj látky by měl krýt oboje zoubky, stejně tak protilehlý okraj.

 Používá se varianta klasického zadního stehu, kdy je ale steh viditelný na líci jen tečkovitý. Steh možná vypadá na první pohled nepevně, ale nikdy se mi nestalo, že by povolil a to i na těsných šatech v namáhaných místech. Rozestup jednotlivých stehů není třeba nějak zásadně řešit, prostě šijte, jak je vám to přirozené, drobné nepravidelnosti se ztratí. Pokud si ale nejste doopravdy jistí, na látku si vyznačte rozestupy třeba sublimační fixou. Můj přirozený rozestup stehů je kolem 8mm, stejné mezery jsme si naznačila i na vzorku.

 
 Princip je jednoduchý- jehlou píchneme na líc, kde se o milimetřík vrátíme a jehlu z rubu zapíchneme na další značce.




A o pár stehů pozdeji(jen první čtyři stehy jsou odměřené, ostatní dělané od ruky- rozestupy se zásadně neliší):


A takhle to vypadá z rubu:


Když chcete přidat korálky nebo perličky či jiné zdobení, je lepší si rozestupy samozřejmě odměřit, aby byly pravidelné a symetrické na obou stranách. Pro hezčí efekt je lepší mít rozestupy poněkud delší než je ten váš přirozený a záleží i na velikosti zdobení- v tomto případě jsem volila rozestup přesně 1 cm a vyznačila na látku sublimační fixou. První korálek je 5 mm pod horním okrajem šatů.


Jak už jsem se zmiňovala, použité korálky jsou české výroby. Vždycky jsem si myslela, že korálky ve všech korálkárnách musí být nutně české, když je naše země taková velmoc (dokonce i Alabama Chanin prodává české korálky pro jejich krásu a kvalitu), ale bohužel jsem se mýlila. Je to hodně smutné, když všechno kolem nás řídí jen cena- pokud ale nebudeme podporovat české firmy, místní výrobu, tak se líp rozhodně mít nebudeme. To jen taková vsuvka na okraj :)


Začátek je stejný, jehlu zapíchneme z rubu na další značku(nebo na její úroveň, já mám značky označené příliš blízko okraji látky). 
Navlečeme další korálek, ale neposuneme se hned k další značce a korálku, ale ještě jednou látku prošijeme a jehlu protáhneme znovu korálkem- aby byla celá věc pevnější.

Jehlu zabodneme znovu do látky, těsně vedle korálku.

Zpět propíchneme do líce.....

......a jehlu protáhneme zpět korálkem. Kruh se tím uzavírá :)

Výsledkem je zdobený zip, který se hodí nejen na slavnostnější šaty. A pokud máte třeba doma princeznu, co vyžaduje trochu toho lesku, použijte tento tip a  i obyčejné šaty se určitě stanou jejími nejoblibenějšími :)