Vábení padesátek

Čas utíká jako voda a z prosince tu máme květen:) Naštěstí, když se mě jaro zeptalo, co jsem dělala v zimě, jsem měla přichytanou odpověď: šaty! Během ledna a února jsem totiž absolvovala dobrodružství se šitím dvojích šatů s bází s kosticemi, jedněch bez ramének a druhých se spadenými ramínky. Proč to a proč rovnou dvoje? Na Šicím fóru byl totiž sew-along a já chtěla zkusit v předstihu oboje :)
Pokud byste se do tohoto dobrodružství chtěly pustit také a získat spoustu užitečných informací, je třeba se na fóru zaregistrovat a požádat mě o přidání do skupiny. Ve skupině si nešeptáme žádná tajemství, ale v sekci materiály je spousta věcí z knih, které by neměly být úplně veřejně na síti, tak proto. V následujícím textu o tvorbě těhle šatů jen letem světem :)

 Už prvním úspěchem byl fakt, že látka na jedny ze šatů byla ze zásob, kupovaná v roce 2011. Druhá byl ovšem úlovek z ledna tohoto roku, takže se síly vyrovnaly.
Kromě dvou střihů jsem si chtěla vyzkoušet i dva druhy materiálu na bázi. Prvním byl bavlněný bobbinet, což je druh tylu, který má šestihranná očka, je stabilní a používal/používá se k tomuto účelu tradičně ve vysoké krejčovině. Bobbinet se používá minimálně ve dvou vrstách kvůli stabilitě, je úžasně prodyšný a má pouze jednu mouchu. Cenu. 
Cenově dostupnější variantou, kterou doporučuje i Susan Khalje, je ušití báze z bavlněného batistu. Musím upřímně přiznat, že jsem měla velkou snahu sehnat metřík sea island cotton, což je díky délce svých vláken nejkvalitnější druh bavlny, ale moc jsem neuspěla, takže jsem se "spokojila" s obyčejným batistem. Ten se také používá ve dvou vrstvách.

Hotová báze z dvou vrstev batistu, nevyžehlená a bez kostic

Báze se šije o něco těsnější než svrchní šaty(vždy je potřeba udělat zkušební model, přece jen do hotového produktu investujete hodně času i peněz, tak je holt potřeba zainvestovat o stovku na zkušební materiál a o jedno odpoledne navíc), poté se prošijí tunýlky na kostice a osadí se kosticemi. Na trhu jsou sice kostice plastové, jejichž hlavní výhodou je pratelnost, ale nejpohodlnější variantou na nošení jsou kostice kovové spirálové- ty ovšem nelze prát. Z toho důvodu jsem dolní okraj tunýlku vždy prošila širokým entlem s tím, že před praním stehy uvolním, kostice vyndám a po dosušení a vyžehlení je vrátím na místo. Trochu pracnější, ale do čistírny stejně musíte vážit cestu, která vám zabere úplně stejně času jako vypárání a přišití pár stehů. Navíc ušetříte :)

Fotka báze se spojenými svrchními šaty. S interiérem jsem si trochu pohrála, takže báze se zapíná na neonově žlutý zip a pasová stuha(viz níže) je modrá. Další vychytávkou je vycpávka v horní části prsou pro dosažení hezčího tvaru. Pod šaty se nosí podprsenka, ale většina těch bezramínkových nedělá moc hezká prsa, takže tomu lze dopomoci:) Vycpávka se může dát například i na bok pro optické rozšíření prsou atd.

Spojení topu a sukňové části. U širokých sukní zapínání na zadním díle zipem může působit nehezky, proto se na zip zapíná jen top a sukně potom na patentky potažené podšívkou- v tomto případě béžovým hedvábným habutajem).

Dalším elementem, který zajišťuje, aby šaty držely na místě, je pasová stuha, ta se zapíná na háčky a je přišita na vnitřní strnu báze- je to nejvnitřnější element šatů. Má za úkol držet kostice na místě a také na ní visí celá váha šatů, proto musí být poměrně těsná, ale ne moc, aby vám po deseti minutách nebylo nevolno. Na pasovou stuhu se používá druh rypsové stuhy, který má obloučkovité okraje, v některých svatebních šatech je prý v této funkci použita široká guma(ale spíš si myslím, že je to dáno velkou variabilitou nositelek než že by to mělo zásadní přínos). 


Po odšití báze a celých svrchních šatů se obojí spojí v horním okraji, začistí a voilá! šaty, co drží na místě i při divokém tanci, jsou hotové.

Šaty první. Látka bavlněné piqué z letoška, Evi-látky, báze z bobbinetu.

Šaty druhé, látka len/viskoza z roku 2011, Emmaonesock, báze z bavlněného batistu.