Nedávno jsem si dělala srandu z mého muže, že pájka, kterou opravuje žehličku, vypadá jako něco, co by se asi tak mohlo v obchodě prodávat pod názvem "Moje první pájka". No a zhruba tak mi jde práce na projektu "Moje první korzetové šaty". Český název je lehce zavádějící, mel by znít spíš korzetoidní šaty, protože sice v sobě mají spoustu konstrukčních prvků z korzetu, ale jeden podstatný rozdíl tu je. Korzet má v sobě kostice, které spolu s tahem látky mají stahující účinek. Naproti tomu hlavní úkol kostic v korzetových šatech je držet šaty na svém místě. Proto lze v podstatě nosit korzet pod korzetové šaty a také se tak nosil.
Dnes už se samozřejmě nepoužívají velrybí kosti, ale také už nemusíme nutně volit kovové kostice(ty jsou ale trvanlivější, takže do klasického korzetu jsou stále lepší), na výběr jsou i dva druhy kostic plastových.
Kovové kostice mohou být jednak ocelové- ty jsou stabilnější, ale neohebné do boku, používají se do klasických korzetů. Na korzetoidní kusy oblečení se používají kostice spirálové- ty mají výhodu, že se jako jediné dají ohýbat nejen dopředu a dozadu, ale i do stran, proto se používají i na zakřivená místa do klasických korzetů. Jejich nevýhoda je, že by se měly dávat do čistírny. Kov je samozřejmě ošetřen lakem, který se ale většinou při stříhání a nasazování koncovek kostic trochu poškrábe, takže není zaručeno, že po vyprání ve vodě by nezačaly časem rezivět. Osobně ještě nejsem rozhodnutá, všechny materiály na šatech mám prací, předeprané, takže možná to risknu a náchylné konce budu fénovat:) Spirálové kostice se dají koupit v metráži nebo po rozmeřených kouscích. Metráž je levnější, nevýhoda je, že naučit se nasadit koncovky chvíli trvá a tady je potřeba nasadit dvě- kratší kusy totiž téměř nikdy přesně neodpovídají délce, kterou potřebujete, takže je potřeba je stějně zkrátit a jednu koncovku nasadit.
Při zkracování není potřeba přeštípnout celou kostici, stačí jeden drát. I tak je naštípání všech kostic a nasazení koncovek docela náročná práce, po které budete mít otlak v dlani.
Oba typy kovových kostic se musí vložit do tunýlku, který se prodává již hotový, další možnosti jsou i tunýlky z proužků organzy.
Kostice plastové mají výhodu v tom, že jsou lehčí, pratelné, lehce se stříhají, ale méně vydrží(a co si budeme povídat, pro nás couture snoby je to prostě plast:) ). Opět existují dva druhy- jeden silnější, který se vkládá do tunýlku a slabší a ne tak pevný, který se všívá přímo na látku(také se jim říká Rigilene).
Sehnatelné jsou všechny kostice na internetu v zahraničí, u nás v Sartoru(ocelové, spirálové, plastové nevšívací), v brněnském Biltexu(spirálové, plastové všívací i nevšívací), spirálové jsem zahlídla i u Kalců(ale tam jsou prý drahé).
 |
| Rigilene |
Pokud šijete něco korzetoidního a nechcete mít přímo přiznané kostice a tunýlky ke kosticím, je potřeba zvolit dobře vrchní látku a výztuhu. Vrchní látka by měla být tuhá, stejně jako výztuha- používá se lehčí korzetové plátno, mušelín střední váhy či bavlněný flanel. Pokud by svrchní látka byla moc splývavá, byly by vidět všechny švy, kostice a výsledek by nebyl dobrý. Další vrstva, která se může přidat, je vypodložení košíčků. To se doporučuje i u žen s vyvinutějším hrudníkem- vrstva je jen velmi tenká a používá se pro hladší vzhled košíčků. Já jsem použila tenkou quiltovací bavlnu.
Kostice, respektive tunýlky na kostice se mohou přišívat buď na výztuhu nebo na podšívku(ta může být podložená tenčím korzetovým plátnem při podložení vrchní látky již zmíněným flanelem nebo podložená být nemusí). Moc informací, moc způsobů? Jistě, člověka čeká krásná práce na pěkných pár korzetových šatech, než si najde ten "svůj" způsob.
A aby toho nebylo málo, při svém hledání jsem nalezla ještě jeden způsob, kdy se do korzetového živůtku všívá báze se samostatným zapínáním. Tato báze tedy obsahuje kostice a zapíná se obvykle na háčky, zatímco samotný živůtek se zapíná na zip. Báze se většinou dělá ze dvou vrstev- batistu nebo bavlněného tylu. Bavlněný tyl má výhodu prodyšnosti a také se hojně používal(používá?) ve vysoké krejčovině. Jeho hlavní nevýhodou je cena, pohybuje se kolem 400-500 korun za metr ve standartní šíři. Našla jsem i
český zdroj, ale zatím jsem od tam neobjednávala.
Dalším důležitým konstrukčním prvkem je stužka v pase. Ta tvoří základnu pro kostice, na které jsou připevněny. Měla by být šíře 2-3 cm, v délce o chlup užší než váš pas a zapíná se na háčky a očka. Svoji jsem koupila u Susan Khalje, která je ze směsi bavlny a viskózy.
 |
| http://www.eternity-collection.com/itemlc1.html |
Teď už k mým šatům: konstrukci tvoří báze z bavlněného tylu, živůtek z dyšesu bavlna+ hedvábí(Sartor) s polokolovou sukní z hedvábného habutaje(Biltex) a vrchní vrstvu tvoří naskládaný voál bavlna+ hedvábí(EmmaOneSock). Šaty jsem začala šít vloni v červnu, do konce léta nedokončila, takže teď, kdy se moje polobojové šicí podmínky změnila na úplně bojové, jsem měla spoustu prostoru pro větší než malé množství ručního šití, vyžadované dodělávkami na těchto šatech.
Jak jste si asi všimli, šaty od Diora mají kostice a korzetový základ prodlouženy pod pas. Po zkušenostech s těmito šaty bych prodloužení pod pas doporučila u všech šatů, které nemají širokou sukni se spodničkou. Těsná stužka kolem pasu a kosticemi zpevněný korzet mohou vytvořit pod pasem nehezké vyboulení.
Dobré zdroje informací:
kurz na Craftsy od Gertie, autorky Blog for Better Sewing. Jak jsem pochopila, tak Gertie už neodpovídá na dotazy účastníků(odpoví vám ostatní účastníci), proto je kurz za příjemných 20 dolarů. Pokud moc neumíte anglicky, tak to moc ani nevadí :)
http://www.craftsy.com/class/Sew-Retro-Perfect-Fit-Bombshell-Dress/29
e-knihy od
Kennetha D. King Birth of Bustier a od
Susan Khalje Bridal Couture
Pro bázi na příští korzetoidní kus plánuji použít něco jako
hodně tuhý powernet, který je tuhý, pevný, ale zároveň pružný.
Jakou máte zkušenost vy? Plánujete něco korzetového na léto?
