Dlouhý příběh

Dlouho jsem tu nebyla. Kde jsem byla? Starala jsem se o forum, které se zcela upřímně ještě nerozjelo, jak bych chtěla. Mám radost z každé "duše", která propadne šití a ještě větší radost z každé, která propadne couture šití nebo prostě šití tak, jak ho znaly ještě naše babičky/prababičky. V listopadu jsem mezitím složila profesní zkoušku, takže jak říká moje kolegyně, už jsem "velká".
A co plánuju dál? Kromě rozmnožení svých skvělých genů a koupě velkého množství bílé látky jsem se rozhodla udělat jednu zásadní změnu blogu(krom toho, že budu psát častěji než za půl roku) a k té budu mít trochu nesouvislé povídání.
Před čtrnácti dny jsem přednášela na takovém malém kongrese, kterou pořádá můj zaměstnavatel. Novinkou letošního roku bylo, že v dotazníku každý napsal nejlepšího přednášejícího. Hrozně jsem se bála, že nejen že dostanu nula bodů, ale ještě tam někdo připíše, že moje přednáška byla trapná. Naštěstí se tak nestalo, pár bodů jsem dostala, nebylo to nijak mnoho, ale poslední jsem neskončila a hlavně mě strašně potěšilo, že někdo považoval moji přednášku za nejužitečnější.
Pak jsem včera narazila na post mojí oblíbené bloggerky Mariny, která psala o očekáváních a proč se rozhodla vystoupit z Mood Sewing Network. Možná to spolu nesouvisí, ale když jsem pak následně přemýšlela nad tím, proč tolik nepíšu, vyšlo mi z toho, že mi spoustu času sežere překlad do angličtiny a ten ještě není nijak valný. A angličtinu jsem se snažila udržet kvůli možnosti čtenosti širším publikem. Jenže mi vlastně stačí pár "duší" , které budou spokojené, proto jsem se rozhodla psát jen v češtině.

A abych jen nekecala, pár obrázků, co jsem dělala šicího.
Šaty ze lnu a hedvábné organzy. Lazení středních a velkých vzorů mě tak nějak(trochu masochisticky) baví. masochisticky proto, že pak většinou zjistím, že jsem sice objednala víc látky jako rezervu, ale že ta rezerva není zas tak velká a čeká mě hodně přemýšlení.



Šaty z vlněného krepu. Úprava zkušebního modelu byla náročnější, ale nekriticky musím říct, že málokterá verze těhle šatů z Burdy se mi líbila tak, jako ta moje(většina neměla přestřižení pod prsy na správném místě ale příliš vysoko)


Tohle byla ta veselejší část(ještě mám dokončené jedny nenafocené šaty, ale o tom někdy jindy)
Pak mám dvoje skoro došité letní šaty. Do těhle ještě budu muset asi neinstalovat podprsenku, aby držely tak, jak bych si přála(opravdu nevím, kde  udělali soudruzi z NDR chybu, ale střed přední se mi i přes kostice neustále odchlipuje).



To by pro dnešek bylo asi vše, tak doufám, že zbytky čtenářstva mi odpustí tak dlouhý výpadek.

Share this:

ABOUT THE AUTHOR

Třicetiněco-letá milovnice klasických krejčovských technik a anti-rychlošití.

4 komentářů :

  1. Gratuluji k profesním úspěchům ;)
    Šaty máš zase krásné...ty letní jsou úplně snové, ale líbí se mi všechny! Moc nechápu, jak to děláš?! Já jsem hrozné kopyto :(

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, jsem moc rada, ze si tady muzu znovu neco precist. Ja prave chodim na kurz siti, takze me jakykoliv prispevek potesi...
    A ty nove kousky jsou moc povedene!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju! A budu se snažit hodně psát....

    OdpovědětVymazat