To, jak bude výsledný model vypadat, ovlivňuje hodně věcí. Kvalita a vlastnosti svrchní látky, volba míst a materiálu tužení, péče věnovaná žehlení v mezikrocích a samozřejmě i preciznost samotného šití.
Když jsem byla mladší a méně zkušená švadlenka, význam tužení jsem moc nechápala. Měla jsem dva vlizelíny, šedý a bílý a ten jsem nažehlila všude, kde Burda radila. Momentálně jsem od nažehlovacích výztuh až na drobné výjimky, jako jsou límečky manželových košil, opustila (ačkoliv zde také chystám drobný experiment) a tak jsem v procesu neustálého hledání vhodných materiálů. Asi nejuniverzálnějším materiálem je hedvábná organza, která se ale nehodí pro splývavé záležitosti. Pro jeden z mých posledních projektů a to 1/3 kolové sukni však byla naprosto ideální. Proč 1/3? Je to už hodně plná sukně, velmi ženská, bohatá a jsou na ni potřeba jen dvě délky + přídavky. Je to tedy nejekonomičtější z širokých sukní a pokud se udělá se vší strukturou, vypadá o dost padesátkověji než kdejaká splihlá kolovka.
Nedávno jsem absolvovala jeden z videokurzů na Craftsy ohledně tradičních- couture technik. Vyučující Alison Smith má někdy neortodoxní postupy z hlediska couture- používá věci, které patří spíše do luxusní konfekce (ne, že by to zásadně vadilo). Jedním z jejích tipů je použít jako podkladovou látku do širokých sukní tužší polyesterový tyl. Dokážu si představit, že pokud bych šila něco podobného šila například z quiltovací bavlny, tak do toho nebudu dávat organzu, která je v tomto případě tím dražším materiálem.
Krom vyztužení celé sukně je potřeba pořádně zpracovat i dolní lem. Pokud šijete obecně dolný lem sukně, je vhodné udělat širší založení a vyztužení než obligátní čtyři centimetry a to z důvodu krásného efektu, jaký široký lem má. U bohatých sukní můžete použít krinolinovou pásku. Ta se dřív dělala z koňských žíní, nyní už se samozřejmě vyrábí z umělých vláken. Základní návod, jak jej použít naleznete zde a zde. Tuhle věcičku nemusíte dávat jen do lemu samotné sukně, ale i do lemu podšívky. Díky tomu bude mít sukně stejnou podporu, ale nehrozí protlačování pásky na lícové straně. Tuto varintu jsem zvolila i pro svou poslední sukni. Místo pásky jsem dolní lem vyztužila šikmo střiženým širokým pruhem hedvábné organzy. Tento způsob má i další výhodu: při sežehlení dolního lemu získáte měkký okraj tolik typický pro couture. Protože výztuha není nažehlovací, i zde se musí nějakým způsoběm připevnit- v tomto případě krokovičkovým stehem k mezivrstvě organzy(spodní okraj relativně blízko k linii přehybu). Zdánlivě je to hodně práce navíc, ale ty výsledky!
Pokud váháte, jestli se do komplikovanějšího couture šití pustit nebo ne, začněte právě se sukní, je to nejrychlejší z podobných projektů.

Všechny švy jsou připevněny k mezivrstvě organzy krokovičkovým stehem, stejně tak dolní lem. Nad záložkou vyčuhuje další vrstva organzy, která tuží okraj a způsobuje, že se dolní lem krásně nese.

Detail spodního lemu

Efekt, jaký vnitřní struktura na sukni má.